PFAS v pitných vodách - souhrn

24.01.2022

Nová evropská směrnice pro pitnou vodu přináší změny i do naší legislativy. Jedním z nově sledovaných ukazatelů jsou per- a polyfluoralkylované sloučeniny (PFAS). Jedná se o širokou skupinu syntetických látek používaných v mnoha oborech lidského počínání. Jsou všudypřítomné a díky jejich perzistenci jsou v životním prostředí věčné. Co pro nás bude znamenat zavedení tohoto ukazatele? Jaké jsou možnosti eliminace PFAS z vody? O tom hovořili hosté prvního vodárenského čtvrtku v roce 2022.

Jako první se ujala slova Darina Dvořáková z ústavu Analýzy potravin a výživy, VŠCHT Praha. Hned z úvodního přehledu bylo zřejmé, že látek ze skupiny PFAS je obrovské množství a můžeme se s nimi běžně setkat v každodenním životě. V rámci prezentace bylo objasněno, jakým způsobem se tyto kontaminanty dostávají do životního prostředí a jakým způsobem jim člověk může být vystaven. Hlavní expoziční cestou je příjem kontaminovaných potravin (především ryby, maso a vnitřnosti, významné je i ovoce a zelenina), ale i příjem z pitné vody může přispívat k celkové expozici. PFAS prokazatelně poškozují játra, štítnou žlázu, zvyšují hladinu cholesterolu nebo mají vliv na vývoj plodu při dlouhodobé expozici matky.

Významný prostor byl v přednášce věnován způsobu stanovení PFAS včetně možných úskalí, kterým je nutné se v analýze těchto látek věnovat. Na oficiální určení metody stanovení pro účely nové direktivy pro pitnou vodu ale budeme muset ještě počkat.

V závěru přednášky se dr. Dvořáková podělila o výsledky stanovení PFAS v pitné vodě vzorkované po celé České republice, kdy vzorky byly získány ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem, který komplexní monitoring realizuje. Jakkoliv získaná data nejsou ve světle evropského limitu nikterak alarmující, s ohledem na perzistenci těchto látek je nutné počítat se zvyšováním jejich koncentrace v životním prostředím a tím potenciálně i v pitných vodách.

Druhý host, Radka Hušková z Pražských vodovodů a kanalizací, shrnula v první části svého vstupu nové ukazatele nebo změny limitů u stávajících, které přináší novela evropské směrnice pro pitnou vodu. Mezi nimi jsou i chlorečnany a chloritany, kterým byl věnovaný Vodárenský čtvrtek v říjnu 2021. Ve druhé části Ing. Hušková zhodnotila použitelné technologie odstranění PFAS ze surové vody. Jedná se o sorpci na GAU, aniontovou výměnu a reverzní osmózu. Ačkoliv může být potěšující fakt, že všechny tyto technologie jsou při odstraňování PFAS účinné, v každém případě se jedná o investiční a provozní náklady, kterým je lepší předcházet omezením vstupu kontaminantů do vodního prostředí. Navíc žádná z těchto metod není prosta nevýhod. U GAU a aniontové výměny je nutné kontrolovat, zda nedošlo k vyčerpání nebo nasycení. Reverzní osmóza přináší známé hygienické nebezpečí redukce minerálů a potřebu remineralizace upravené vody. U všech metod je pak komplikací likvidace vedlejších produktů procesu - odpadu, regeneračního roztoku nebo retenátu.  Vždy ale záleží na tom, jaký typ PFAS (vzhledem k délce řetězce) se ve vodě vyskytuje a která z možných technologií odstranění PFAS je pro konkrétní případ optimální.

V následující diskuzi vystoupili T. Halešová a M. Liška a podělili se o zkušenosti se stanovováním PFAS na jejich pracovištích. Potvrdili složitost metodiky a potřebu dobrého vybavení, profesionálního týmu a velké pečlivosti při provádění analýz těchto fluorovaných látek.

Helena Sochorová pak upozornila na možnou sezónnost výskytu PFAS ve vodách související s převažujícím zdrojem znečištění. V horských oblastech to mohou být prokazatelně lyžařské vosky, jak lze zjistit z českých dat i z výsledků rozborů alpských vod.

Z přednášek plyne doporučení pro provozovatele vodovodů zařadit co nejdříve screening PFAS do plánů rozborů a získat tak přehled o výskytu a případně i dynamice PFAS v jejich surových a upravených vodách.

V závěru webináře Jiří Paul informoval o připravovaném stanovisku Národního referenčního centra pro pitnou vodu k otázkám výskytu farmak v pitných vodách. Stanovisko bude založeno na principu předběžné opatrnosti a závěrech dobře provedené rizikové analýzy zejména s ohledem ke zdroji surové vody. Výskyt farmak v surové vodě je nutno považovat za indikaci možné kontaminace i jinými antropogenními polutanty. Je zřejmé, že pro zajištění vysoké kvality a bezpečnosti pitné vody vyráběné z povrchové vody s antropogenním ovlivněním se doplnění technologie o filtraci na GAU   stane vbrzku standardem.

Počet účastníků živého vysílání překročil stovku. Pro ty, kteří se nemohli účastnit, je dostupný záznam na Youtube kanálu CzWA. Přehled všech Vodárenských čtvrtků včetně odkazů na záznamy a souhrny najdete na webu CzWA na stránkách odborné skupiny Vodárenství.