Červnový vodárenský čtvrtek byl cestou za vodárenstvím ve Švýcarsku a provedl nás po vodárně v Basileji a v Curychu. Vodárenství ve Švýcarsku razí myšlenku, že voda je potravina, a proto je nutné ji dodávat v co nejvyšší kvalitě. V ústavě je zakotveno, že voda patří všem. Její cena se pohybuje v rozmezí od 1 do 2 švýcarských franků podle oblasti. Spotřeba vody má klesající trend, přesto je vyšší než u nás (cca 140 l na osobu a den). To, co je odlišné od našeho vodárenství jsou zdroje surové vody. Zhruba 80 % tvoří voda podzemní a 20% voda jezerní, přičemž za vodu podzemní je nutno považovat v tomto případě i umělou infiltraci.
V Basileji jsou 2 úpravny vody – Lange Erlen (IWB), kterou jsme navštívili a Hardwasser v Muttenz, zdrojem surové vody je Rýn, obě úpravny mají podobnou technologii a zásobují cca 210 tis. obyvatel (produkce každé cca 450 l/s).
Zdrojem surové vody pro největší švýcarské město Curych je ze 70% voda jezerní a z 30 % voda podzemní. Vodu upravují 3 úpravny vody – Hardhof, kterou jsme navštívili a jejímž zdrojem surové vody je voda pdzemní a kapacita 100 000 m3/d, vodárny Moos (kapacita 100 000 m3/d) a Lengg kapacita 200 000 m3/d) upravují vodu jezerní.
Kvalita vody surové i po každém technologickém kroku je kontrolována, hojně jsou využívány automatické on-line systémy kontroly fyzikálně-chemických, ale i biologických parametrů. Biostabilita vody je monitorována pomocí flowcytometrie a pro případ toxické kontaminace se uplatňuje sytém s dafniemi.
Další podrobnosti doplněné komentovaným videem zachycujícím obě navštívené úpravny najdete na záznamu na Vodárenské čtvrtky | CzWA - Asociace pro vodu ČR
