Program březnového vodárenského čtvrtku sestával ze dvou příspěvků. R. Schejbal (SWECO) ten svůj nazval „40 let projektování a dozorování novostaveb a rekonstrukcí vodojemů“ a prezentaci naplnil řadou velmi názorných fotografií. Podělil se rozsahem prakticky o encyklopedické informace související s tímto typem vodohospodářských staveb. Po odpovědi na otázku, proč se vůbec zabývat stavebními principy vodojemů při návrhu nových nebo rekonstrukcí starých vodojemů, pokračovala prezentace přes typologii vodojemů, podrobný rozbor jejich základních standardů až k jednotlivým aspektům stavby nového či rekonstrukce již existujícího vodojemu. Zde byla vyzdvižena důležitost stavebně technického průzkumu a pak detailně diskutovány možnosti a úskalí sanačních prací. Přidanou hodnotou této již tak skvělé prezentace bylo průvodní slovo pana Schejbala, který text doplňoval svými zkušenostmi a zážitky z celého profesního života.
Druhá přednáška L. Kužela (VIS) pohlédla na vodojemy jako součásti krajiny nebo veřejného prostoru. Prezentovány byly příklady citlivého umístění stavby v chráněné krajinné oblasti či městské zástavbě. Autor posluchače zavedl i do oblasti fenoménu umělé inteligence (AI), pomocí níž prezentaci vytvořil. Je zajímavé, jak AI dokáže ztvárnit ve své vizuální představivosti pomocí klíčových slov tento typ stavby a umístit ho do krajiny. Příkladem je také uvedený obrázek, kdy zadanými slovy bylo: nad městem, Česko, evropský typ a vodojem.
Přednášejícím v únorovém a březnovém Vodárenském čtvrtku se povedlo vytvořit ucelenou pomůcku vhodnou pro vzdělávání nejen provozovatelů, ale i projektantů, stavebníků a stavebních dozorů. Proto pokud jste se těchto webinářů neúčastnili, doporučujeme shlédnout záznam v asociačním kanálu YouTube, stojí to určitě za to!
