CzWA je spoluřešitelem projektu, který uspěl u TAČR v Programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA.
Hlavním řešitelem projektu je Univerzita Karlova, Centrum pro otázky životního prostředí. Dalšími spoluřešiteli jsou Idealab, s.r.o. a Státní zdravotní ústav.
Cílem projektu je identifikovat motivy a bariéry konzumace kohoutkové vody v ČR a zjistit, jak tyto bariéry překonat. Cíle bude dosaženo díky analýze poptávky po balené vodě a preferencí vůči vodě kohoutkové. Preference a postoje spotřebitelů budou zjištěny s pomocí několika vln reprezentativních dotazníkových šetření, které budou zahrnovat randomizované intervence. Budou formulována doporučení, jak zaměřit kampaň na podporu spotřeby kohoutkové vody (návrh novely 98/83/ES), která budou začleněna do přípravy strategie nelegislativní povahy. Dalším cílem je zlepšit senzorické vlastnosti pitné vody vytvořením metodických nástrojů pro provozovatele vodovodů a laboratoře. Tým tvoří ekonomové, sociolog a odborníci na marketing a hygienu vody. Projekt propojuje přístupy několika společ. věd.
Dalším cílem je zlepšit senzorické vlastnosti pitné vody vytvořením metodických nástrojů pro provozovatele vodovodů a laboratoře. Tým tvoří ekonomové, sociolog a odborníci na marketing a hygienu vody.
Realizace projektu byla v letech 2021-2023.
Naše činnost byla zaměřena zejména na podílení se na výstupech projektu.
Metodika komunikace se spotřebiteli
Metodika vznikla jako jeden z výstupů projektu Kohoutkovou nebo balenou: Bariéry a motivace konzumace pitné vody, jehož cílem bylo definovat motivy a bariéry konzumace kohoutkové vody v ČR a zjistit, jak tyto bariéry překonat. Publikace provozovatelům, případně vlastníkům, kteří jsou zároveň provozovateli, poskytuje nástin správné praxe v oblasti komunikace s odběrateli, resp. spotřebiteli. Účelem je nejen správné plnění základních informačních povinností vyplývajících ze zákonů č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (oboje ve znění pozdějších předpisů), ale také navržení dalších způsobů informování a možných aktivit, které na¬pomáhají zvyšovat jak důvěru odběratelů/spotřebitelů vůči dodavatelům pitné vody, tak důvěru v bezpečnost vody, kterou pijí. Metodika však je využitelná nejen pro provozovatele vodárenské infrastruktury, ale také pro ministerstva zdravotnictví a zemědělství jako metodická pomůcka k naplňování jimi vydané legislativy.
Kromě výkladu povinností metodika také poskytuje příklady dobré praxe a inspiraci od českých i zahraničních provozovatelů. Její velkou výhodou je, že finální znění bylo upraveno po workshopu, kterého se zúčastnili zástupci provozovatelů a ministerstev.
Metodika řeší tyto okruhy: Postavení spotřebitele/zákazníka, Poskytování informací o systému zásobování, Poskytování informací o kvalitě vody, Reakce na dotazy ohledně kvality vody, Poskytování informací o přerušení zásobování, Poskytování informací o výjimkách, Poskytování informací o ceně a spotřebě vody, Poskytování dalších technicko-ekonomických informací, Přístup k řešení reklamací (stížností), Odpovědnost odběratele, Problematika doúpravy vody v domácnosti, Způsoby komunikace, Sociální sítě, Senzorický panel spotřebitelů, Průzkumy spokojenosti spotřebitelů/zákazníků, Propagace pití kohoutkové vody.
