Co jsou to ztráty vody? Jak k nim dochází a jak je počítáme? Daří se nám je snižovat? Jaké na to máme nástroje? Dochází i v této části oboru k nějakému vývoji? To byly otázky, na které se pokoušelo na březnovém Vodárenském čtvrtku odpovědět hned sedm přednášejících.
Webinář zahájil Martin Lukeš (Veolia), který vysvětlil základní terminologii a rozdíl mezi jednotlivými komponenty nefakturované vody. Věnoval se také vysvětlení nejčastěji užívaných ukazatelů, pomocí kterých se hodnotí bilance vody a ztráty. Michaela Vojtěchovská Šrámková (SOVAK) vysvětleným ukazatelům dala skutečný rozměr, když prezentovala historický vývoj hospodaření s vodou v České republice a aktuální stav srovnala s výsledky z Evropy. Od roku 1989 se v ČR významně snížilo množství vyrobené vody za rok, poklesla spotřeba na jednoho obyvatele, ale také se dramaticky snížily celkové ztráty vody. Zatímco na začátku devadesátých let činily čisté ztráty až 30 % z vody k realizaci (tj. vody vstupující do vodovodní sítě), aktuální hodnoty se pohybují na polovině, tedy kolem 15 %.
Jedním z nejlepších příkladů, na kterém lze ukázat, jak dosáhnout významného zlepšení v oblasti hospodaření s vodou, je pražská vodovodní síť. Za provozovatele sítě zde celý komplex opatření prezentoval Jan Kobr z Pražských vodovodů a kanalizací. Systematickou prací, která spočívá mj. v rozdělování vodovodů na menší úseky s vlastním vyhodnocováním průtoku, řízeném snižování tlaku v síti, rozvoji měření a diagnostiky a samozřejmě rychlém odstraňování identifikovaných poruch. Musíme ale také zmínit iniciativu vlastníka, v tomto případě Pražské vodohospodářské společnosti, protože obnova vodovodů a investice do rozvoje a modernizace sítě jsou jeho úkolem. Společně se tak mohou pyšnit redukcí ztrát z hrozivých 46 % v roce 1996 na aktuálních 15 %.
Správná a účinná diagnostika je, jak jsme viděli na příkladu Prahy, jedním z klíčových faktorů úspěchu. Jaké jsou ty klasické metody a technologie, vysvětlil další přednášející, Jakub Dirhan (Radeton). Historicky je diagnostika založena na zvuku, který vydává unikající voda. Toho se využívá buď přímým poslechem nebo záznamem s následným vyhodnocením pomocí software, který od nahraného šumu umí separovat balastní zvuky z okolí. Část přednášky věnoval novým technologiím, jako je vyhledávání úniků pomocí satelitního snímkování, zpracování dat za pomoci umělé inteligence nebo použití sond unášených vodou a monitorujících vymezený úsek vodovodu. Kombinací klasických a pokročilých technologií lze dosáhnout toho, že se podaří odhalit jak aktuální, obvykle větší, úniky, tak i ty dlouhodobé, které jsou často tradiční technikou hůře detekovatelné proto, že jsou malé.
I příspěvek Zdeňka Svitáka (DHI) podpořil fakt, že boj se ztrátami vody nelze vést jen na jedné frontě, ale je postaven na rychlosti zjištění úniku a jeho lokalizaci, rychlosti a kvalitě oprav, optimalizaci tlaků a hydrauliky celé sítě a cílené obnově a údržbě vodovodu. Jak tyto faktory ovlivňující výši ztrát vody řídit, ukázal na konkrétních příkladech komplexně pojatých generelů vodovodů a na technologii nazvané Monitor úniků. Ta spočívá v on-line zpracování dat SCADA systému (dispečink) a dalších datových zdrojů pro komplexní podporu činností provozovatele při sledování a snižování ztrát vody. Systém tak umí identifkovat abnormální stavy, takže technický personál se nemusí zabývat falešnými poplachy nebo naopak čekat na potvrzení či vývoj situace a může reagovat na vzniklý únik vody ihned.
Mohlo by se zdát, že téma, se kterým do Vodárenského čtvrtku přišel Filip Wanner (VAK Beroun), tedy chytré vodoměry, se ztrátami vody až tak nesouvisí. Pokud ale chytrými vodoměry napojenými do komunikační sítě osadíte všechny přípojky v jednom úseku, na kterém je měřen objem vstupující vody, máte možnost téměř on-line sledovat, zda opravdu všechna voda vstupující do zóny doputuje ke spotřebitelům. Pilotní projekt ve městě Hořovice, kde se v jedné zóně instalovalo přes 240 vodoměrů, ukázal nejen jednoznačnou využitelnost této technologie právě k minimalizaci ztrát vody, ale také technické obtíže, které se mohou při implementaci a následném provozu objevit a se kterými je potřeba počítat. Úspěšné nasazení se neobejde bez dokonalé znalosti sítě, protože v mapě nezaznamenané propojení dvou měrných okrsků může bilancování spotřeby úplně znemožnit. V neposlední řadě je zavedení takových technologií a jejich maximální využití závislé na dostatečně schopném provozním personálu.
Proč jsme si jako poslední přednášku nechali ILI – Infrastructure Leakage Index, když o způsobech vykazování ztrát se hovořilo již v té první? Bylo to z toho důvodu, že novela směrnice o jakosti vody určené k lidské spotřebě EU z konce roku 2020 stanovuje členským státům povinnost sledovat ztráty vody na národní úrovni, určit kritické hodnoty ztrát a zajistit opatření při překročení těchto limitů. A index ILI je v této směrnici uveden jako jeden ze vhodných. Zda je to skutečně ten správný index, nám přišel vysvětlit Ladislav Tuhovčák (VUT Brno), který se dlouhodobě ztrátami vody a právě interpretací ILI zabývá. Z jeho přednášky vyplynulo, že ILI má své opodstatnění u sledování menších a homogenních systémů na úrovni měrných okrsků a menších lokalit. Při určení ILI u velkých systémů se již dostáváme k významnému zevšeobecnění a stoupá riziko zkreslení dat. Přesné určení indexu vyžaduje velmi dobrou znalost technických parametrů sítě, takže bude těžko správně stanovován u vlastníků a provozovatelů s nedostatečným technickým zázemím. Problémem bude u členitých systémů stanovení průměrného tlaku, což je jeden z klíčových výpočtových faktorů. L. Tuhovčák v závěru ocenil aktivitu CzWA otevřít toto téma a vyzval k uspořádání odborného workshopu za účasti odborníků a představitelů ministerstev, na kterém by se projednala úskalí možných přístupů k hodnocení ztrát vody dříve, než se přijme příslušná legislativa. Zároveň vyzval diváky k účasti na mezinárodní konferenci Water Loss 2022, kterou ve dnech 19.-22. června pořádá CzWA v Praze. Kromě téměř stovky přednášek autorů z více než 35 zemí je totiž jedna z plenárních sekcí věnována právě debatě o vhodném ukazateli, který by plnil účel požadovaný směrnicí.
Jsou ztráty vody aktuálním tématem? Rozhodně. Ztráty vody nejsou jen ekonomickým problémem, jsou problémem i ekologickým. Mohou rozhodovat o dostatku či nedostatku pitné vody tam, kde jsou zdroje nedostatečné. Ztráty vody jsou do značné míry vizitkou provozovatele a vlastníka vodovodu. Navíc každý litr vody, který nedoputuje ke svému odběrateli, prohlubuje naši uhlíkovou stopu.
Tento Vodárenský čtvrtek tak byl malou ochutnávkou tohoto zajímavého tématu a pozvánkou na konferenci Water Loss 2022 v červnu v Praze.
Stejně jako všechny ostatní Vodárenské čtvrtky, najdete i tento na webu CzWA a záznam na Youtoube kanálu CzWA.
